Když se řekne, „ že vše kolem nás je energie“
Většina lidí když tohle slyší, přikývne, ale neumí si představit, o co vlastně jde. A vcelku logicky si říkají, že to bude dlouho trvat, než pochopí, co to dotyčný plácá. Pokusím se vám tedy přiblížit svými slovy, o co jde. To proto, abyste pochopili, že se to týká i vás a pořád. Asi to nebude krátké povídání, ale věřím, že se mi podaří najít ta správná slova, která vám pomohou příště jen nepokyvovat, ale klidně diskutovat :-)
Jako první vezměme, jak je to vlastně s těmi energiemi. Často jsem se setkával s lidmi, kteří mi na rovinu řekli, že na nějaké energie nevěří. Že jsou takový ten technický typ. Asi se divili, když jsem se místo očekávaného zklamání zaradoval :-) A jal se jich dotazovati:
„Víte, kdo to byl Nikolas Tesla? Víte, že elektrickou energii přenášel vzduchem?“
„Už jste někdy viděl mikrovlny? No já ne, ale prý ohřívají jídlo.“
„A co rentgen? Fakt na ty paprsky věříte? Nemaluje ty žebra doktor? Vždyť je nevidíme ty rentgéény! Tak jak mohou být?“
Někdy prostě v rámci naučených a zaběhlých postupů máme pocit, že vidíme vše. Ale naše vnímání je z pohledu vesmíru, pokud jde o oči, sluch, hmat a čich, jen velmi, velmi omezené.
Víte, schopnost vnímat energie máme všichni. A nemyslím tím jen tu, co s váma zacvičí, když jste strkali hřebíky do zásuvky :-) Bohužel, velká většina lidí má pocit, že to nikdy nezažila a je to spíše výsada těch, co mají tzv. dar od Boha. To je omyl. Zažili jsme to všichni. A denně to zažíváte. Problém je nejčastěji v tom, co a jak vlastně vnímat. Lidé čekají 220V a ono je to o tom zavnímat těch 9V. To je pro ilustraci.
Zkrátka když třeba s někým zkoušíme, jak energie vnímá, tak je dotyčný celý napjatý a očekává něco, co s ním prostě HNE. A je marné mu vysvětlovat, že se má uvolnit a jen klidně dýchat a vnímat. Bohužel… opravdu je to pro spoustu lidí těžké. Je to hodně právě i o žití v přítomnosti. Lidé čekají co bude, kdy už to bude a nějaký nezvratný důkaz, kdy budou moci někomu říct, že to s nima fláklo. Ovšem tady jde o to se opravdu uklidnit a vnímat jemné a nenápadné energie… příjemný pocit tepla… brnění… vize barevných vírů atd. Teprve cvičením se tyto schopnosti rozvíjí.
Asi už chápete, že naše vnímání má své hranice a netušíme, co všechno vlastně nevidíme.
Pro další ukázku toho, jak omezené je naše vnímání uvedu příklad ze své praxe. Občas pro vysvětlení používám takovou pomůcku (miluju příklady a přirovnávání… moc mi to pomáhá). Jde o zapalovač. Benzínový obyčejný zapalovač. Vezmu ho do ruky mezi prsty a ukážu dotyčné, zatím nechápající, osobě. A položím prostinkou otázku: „Jakou má barvu?“ Odpověď je jasná… černou přece. Následuje další otázka: „A je tam nějaký nápis?“ (v tu chvíli už pochybují, jestli jsem normální). „No není... je jen černej!“ A co následuje? Vezmu ten dozajista černý zapalovač bez nápisu a začnu jej otáčet! A ejhle! On je z druhé strany i zlatý! A zespodu má nápis!!! Pointa?
Nabídl jsem jeden úhel pohledu… a vážení přátelé… zatím každému stačil!! Nikdo se mě nezeptal, jestli bych ten zapalovač mohl otočit nebo půjčit. Nikdo si ho nevzal do ruky a neprohlédl celý. Všem k zhodnocení stačila jedna nabídnutá strana. Stačí nabídnutá informace a my už máme obraz celku.
Jak je to s hmotou, když je vše energie? Není náhodou strom stromem? Kámen jakože není kámen? No a co takhle... Z čeho se tu vše skládá? Molekuly? Hmmm, a ty se skládají z čeho? Nooo, z atomů. A ten je pěkně prosím složen z čeho? Elektron, proton, neutron :-) Vítězoslavná odpověď :-)
A poslední otázka na závěr. „A ten proton, elektron a neutron... to je co?“ Odpovězte si sami.
Dá se tedy říct, že vše kolem nás je energie? V základu ano. Ovšem je to schopno naše nastavené vnímání pochopit? Co to vlastně znamená? Nejspíš to, že opravdu žijeme v nízkých vibracích a jako možná jediní ve vesmíru zažíváme hmotu, jak ji známe. Když je tu zmínka o nízkých a vysokých vibracích… trochu to rozvedu. Nízké vibrace to je to, co veskrze označujeme za negativní. Vysoké vibrace jsou to, co vnímáme jako pozitivní. Stalo se vám někdy, že jste nemohli vydržet v nějakém místě či v nějakém domě? Že to bylo tak nepříjemné, aniž byste věděli proč? Že jste chtěli okamžitě odejít? Stalo se vám, že jste na ulici potkali někoho a okamžitě jste se mu vyhnuli, ačkoliv jste ho neznali a nevypadalo to, že by vás chtěl obtěžovat? To jsou nízké vibrace a vy jste je vnímali svými pocity. Takhle se to prostě dělá… vnímat své pocity a občas je trochu překládat do řeči srozumitelnější.
Na druhou stranu jste jistě také navštívili místa, kde vám bylo velice příjemně. Nechtěli jste odtamtud odejít… nebo je navštěvujete často a rádi. Stejně tak jste jistě potkali na ulici neznámého človíčka, a aniž byste věděli proč, jste se na něj usmáli. Takových lidí se i rádi dotýkáte. Rádi si s nimi povídáte a máte pocit, že dvouhodinový rozhovor trval 5 minut. Jste v jejich přítomnosti uvolnění a veselí. Tak to jsou vysoké vibrace.
V této souvislosti, když jsem zmínil místa: Domy jsou stavěné z různých materiálů a dost z těchto materiálů má tzv. energetickou paměť. Tedy když v domku žijí spousty let lidé s vyššími vibracemi, pak je prostě i z těch zdí „cítit“ pohoda. Naproti tomu pokud tam žili lidé s vibracemi nízkými, uhádaní, zlí, nešťastní, zůstávají tam vibrace nízké. Tam prostě nechcete pobývat.
Důležité je ale vědět, že i tato místa lze energeticky vyčistit a nabít vyššími vibracemi.
Jelikož hmota je jen nahuštěná energie, má každá molekulární vazba svou rezonanci. Víte o tom že, Nikolas Tesla málem shodil půl Manhattanu? Našel vibraci, jež narušila molekulární vazby ocelových nosníků. A jeho přístroj nebyl ani velký. Nevěříte? Ale, že zvukem se dá rozbít sklo víte ne? :-) Je snad tohle něco jiného?
A teď jinak. Co jsou to peníze? Učili nás, že odměna za vykonanou práci. Jenže ono je to jinak. Je to univerzální směnný prostředek energií. Když jdete do práce a vykonáte ji, pak vložíte svou osobní energii do projektu někoho jiného, za to byste měli dostat náležitou odměnu ve formě peněz. To, že to není až tak adekvátní, je nám asi jasné.
Pokud někdo vydá víc energie, než dostane zpět, pak dřív nebo později prostě bude na tom dost bídně. Ten kdo více dostává, než vydá a je to na úkor jiných, je parazit. Nepřipomíná vám to trochu základní a nezdeformovanou myšlenku socialismu? Nebojte, ta základní myšlenka nemá nic společného s tím, co jsme tu měli nebo na co si tu někteří hrají.
A jak z toho ven? Maximalizovat příjem energie a minimalizovat výdeje. Proč myslíte, že někteří z těch, které považujeme za bohaté, jezdí ojetinou a nepotřebují co pár let nový nábytek apod.? Ví, že šetřit se dá vždy a všude. A jsou opatrní na to, kam energii investují, aby se jim vrátila. A už vůbec si neberou půjčky... ví, že by vraceli daleko víc než si půjčili. My tak žijeme neustále.
Zde si dovolím, ještě něco málo ze života. Bohatí lidé investují především do vzdělání svých dětí. Chudí lidé dají dětem vše. Sami zvažte, co je pro dítě větším přínosem. Víte, jak poznáte opravdu chudého? Jakmile dostane byť jen malou finanční částku, snaží se všem okolo ukázat, jak se má dobře. Kolik znáte takových, co naříkají, že nemají, ale za týden přijedou s novým autem na splátky, které jen těžko mohou splácet? Nejdřív je třeba přiznat si, jak věci jsou a pak se dle toho zachovat. Hraní si na něco/někoho před někým (netuším kým), je dle mého názoru tak trochu na houby.
V těchto věcech hraje hodně velkou roli rodinný model a ten máme nějaký všichni. Proto si dovolím tuto část rozvést. Co je to rodinný model? To je to, v čem jste jako děti vyrůstali a co jste odkoukali od svých rodičů a jakožto děti jste to pak považovali za „normální“. Z velké části si modely přenášíme i do našich vztahů, a pak vznikají různá rčení. Jen málokdo si zavčas uvědomí, že to jde i jinak. Například, že nemusí matka být ta, kdo je tu jen proto, aby vařila, prala a starala se. Ale že může mít své zájmy a koníčky a otec by ji mohl umět i zastat. Každý nějaký takový model znáte. Často slyším, že to nejde změnit… po takových slovech už nemám dotyčnému co říct. Opravdu ne. Kde je vůle, tam je cesta. Mnohokráte jsem se svými klienty probíral jejich současnou situaci, a jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že se oni nebo jejich partner chová stejně jako rodiče.
Protože již všichni víme, že tělo onemocní na základě nemoci duše… a nemoc se projevuje velmi příznačně a v místech, kde je centrum té či oné emoce… pak je jasné, že pokud jde generacemi nějaký model beze změny, pak v jeho stopách jdou i stejné tzv. rodové nemoci. V dnešní době je pro to oblíbený název - genetická onemocnění.
Nicméně tato kapitola by byla neúplná, kdybych nepřidal ještě něco o jiných zdrojích energie :-) Tu získáváme například ze vzduchu. Ano, dýcháním... tedy čím hlubší dýchání, tím rozvážnější mysl a více energie. Zeptejte se sportovce, co je pro něj důležité... bezesporu jedna z prvních věci co se učí, je správně dýchat.
Spánek také neradno podceňovat. Mimochodem komu se spí špatně tak dva až tři dny před úplňkem, ruku nahoru. Je to vnímání energií luny? Nebo máte jiné vysvětlení? A vysvětlení typu: svítí mi do ložnice, opravdu neberu.
Dalším zdrojem energie je její příjem z universa (vesmíru, od Boha) Každý ať si zvolí název jaký chce. A to přes čakry. Ovšem ne vždy a každý má tento příjem v ideálu. Ovšem čím častěji si o tyto energie žádáme, tím lépe proudí :-)
Strava je jasným zdrojem energie, stejně jako voda... Ale není potravina jako potravina a voda jako voda. Je to otázka vibrací. Čím vyšší vibrace, tím více energie. Tedy horský pramen bude mít daleko vyšší vibrace, a tedy předání energie, než voda balená. Zelenina z vlastní zahrádky bude o mnoho lepší, než kus masa z masokombinátu. To pocítíte i tak, že vysokovibračních potravin vám stačí méně a přitom se cítíte výborně. Nechci zde sestavovat nějaký žebříček potravin dle vibrací. Už proto, že někdy může mít i maso vyšší vibrace než zelenina plná hnojiv, a kdo ví čeho ještě.
Takže jak vidíte, jsme každý svým vlastním hospodářem se svou energií. Můžeme podstatně ovlivnit její příjem a stejně tak výdej. Když se zamyslíte… Proč spíme? Dýcháme? Jíme? To vše abychom získali energii, že? A představte si, že byste ji získávali zdarma. Tedy třeba nepotřebovali jíst. Chodili byste do práce? Jedním ze způsobů jak snížit výdaje, je třeba přímá směna. Tedy já dám česnek, vy dáte rajčata. Neodvádím daň a oba jsme získali, co jsme chtěli, přímou výměnou energií. Věřte nebo ne, stále více lidí přechází na tento starý způsob obchodu. Já jej využívám, kde se dá a myslím, že k velké spokojenosti obou stran.
Kdybychom totiž nežili tak šíleně konzumním způsobem života, tak by nám stačilo k životu mnohem mnohem méně. Poslední dobou se stále víc dívám kolem sebe a ptám se: „Opravdu potřebuji tohle? A tamto?“ A za poslední dva roky jsme z baráku dost věcí odsunuli a budeme pokračovat.
Existuje jedno velké tajemství na téhle planetě… a to vám neprozradím… zkuste na něj přijít sami. Je to společný prvek, který najdete ve filmech: Nádherná zelená a Celestinské proroctví. Pokud najdete a pochopíte… gratuluji vám.
Ohromnou energii může mít i myšlenka. Možná vám to připomene knihu Tajemství nebo knihu paní Zdeňky Jordánové: Poznej svůj cíl.
Kdyby si lidé uvědomili, jak obrovskou mají moc, tak by rázem vše bylo jinak. Nejde o nějaké nadlidi! Jde o vás. To vy máte tu moc. Stačí aby 70 000 lidí na světě mělo stejnou myšlenku a mohou změnit rázem celou planetu. Právě přes energetickou mřížku. No jenže… Kde sebrat tolik lidí, že? Zajímavé je, že kdejakou hovadinu sleduje na TV a internetu statisíce lidí, ale myslet na něco pěknýho, to udělá jedině každej sám doma a to ještě chvilku. Nepřijde vám to úchylný? Mně teda jo. Myšlenka je energie… a čím víc myšlenku posilujete, tím větší má energii. Je to jako jedoucí auto… jak moc přidáte na pedálu, tak rychle jedete… takovou razanci a sílu Vaše myšlenka pak má. Avšak je třeba myšlenku udržet čistou a beze strachů. A to není jen tak.
Uvědomte si, že energie je nevytvořitelná, nezničitelná. Pouze lze měnit její formu. Tedy elektrickou energii měníme v žárovce na teplo a světlo. Čím méně tepla, tím více světla. I rozbíjení atomu je pouze o změně formy energie. Bohužel jdeme cestou velkých ztrát. Nemluvě o volných energiích.
Co závěrem? Jste hospodáři s vlastní energií. Naučte se ji získávat a omezte výdaje. Především směrem, kterým nechcete, aby vaše energie šla. Nejsou mezi námi výjimkou energetičtí upíři. Mají „odstřižený“ příjem shora, a tak se v lidech snaží vyvolat výbuch emocí, který znamená uvolnění spousty energie. A tu oni přijímají. Takového člověka tedy poznáte tak, že se vás snaží donutit k vzteku či pláči. Jakmile na to dojde, uklidní se, usměje se a ještě vás bude utěšovat.
Nikdo vám nemůže vaši energii brát bez vašeho souhlasu. Ať se vám to líbí nebo ne, vaše výdaje jakýmkoliv směrem jsou dobrovolné. Je tedy ve vašem zájmu si občas udělat jakousi revizi příjmů a výdajů.