Lnice
Lnice obecná (květel)
V lidovém léčitelství se lnice odpradávna používá převážně na nemoci žlučníku, zvláště na jeho zánět, při žloutence a při některých nemocech jater. Jeho protizánětlivé působení nachází uplatnění také při zánětu ledvin, prostatě a potížích při močení. Čaj ze lnice je dobrý na žaludeční a dvanácterníkové vředy, změkčuje stolici, dokonce je mírným projímadlem. Dobře se osvědčuje na celý zažívací trakt, zvlášť při velkém množství žaludeční kyseliny a při tzv. „pálení žáhy“.
Při vnějším použití je lnice dobrým lékem na omývání pih a jiných nečistot obličeje. Po často opakovaném omývání silným odvarem z lnice (dvě lžíce na čtvrt litru vody) pihy blednou, někdy dokonce zmizí. Jako obklad pomáhá při zánětu očních spojivek (dohromady se světlíkem a heřmánkem).
Z natě lnice můžeme udělat také léčivou mast, podobně jako z měsíčku; tak to dělali podle svého bájného receptu už středověcí bylinkáři. Je osvědčeným lékem na hemoroidy, které jí natíráme po sedací koupeli, současně pijeme čaj ze lnice. Mast můžeme používat také na jiná vnější drobná poranění a kožní nemoci, neboť má široké léčebné použití.
Samostatné užívání lnice je možné, neboť nemá žádné špatné vlastnosti, nejlépe se však uplatňuje v čajových směsích.
Obklad na zánět očních spojivek:
Uděláme si čajovou směs z natě lnice, světlíku a květu heřmánku v přibližně stejném poměru. Dvě lžíce směsi dáme do ¾ l vody a krátce povaříme. Necháme přikryté vyluhovat 15 minut. Namočíme vhodnou savou látku vatu, jemný kapesník, jen mírně vymačkáme, přiložíme jako vlažný obklad na celé oko a převážneme. Asi v půlhodinových intervalech obklad vyměňujeme. Můžeme použít i sáček, do kterého vložíme vylouhované bylinky. Ze stejné směsi bylin pijeme také čaj v polovičním dávkování.
Čajová směs na zánět žlučníku:
Můžeme použít čajovou směs ze stjených dílů listů jitrocele, lnice a řepíku. Čaj pijeme ½ hodiny před hlavním jídlem.