Nachlazení
Nachlazení
Nemoci dýchacích orgánů patří k nejčastějším „každodenním“ onemocněním. Někdy ani nevíme, proč začínáme pociťovat, že se nás „chytá“ nějaká nemoc. Cítíme se malátní, teče nám z nosu, pak přijde kašel a bolesti krku. Většinu těchto nemocí – nachlazení, chřipku, zánět průdušek, anginu – způsobují bakterie a viry, které kolem nás „poletují“ a čekají na nejmenší oslabení naší imunity. Někdy je způsobuje také prochlazení, když nás zastihnou situace, že náhle promrzneme nebo zmokneme. Při těchto častých potížích jsou bylinky nejlepším lékem a osvědčené lidové recepty i dnes pomáhají mnohokrát lépe než oficiální medicína. Bylinkový čaj, vitaminy,koupel, inhalace a teplá postel dokáží více než jakékoli jiné medikamenty. Tyto chřipkové stavy častokrát podceňujeme, neuvědomujeme si jejich nebezpečí v tom, že po delším působení „přejdou“ na jiný orgán a napadnou například srdeční sval, játra, uši, plíce, pohrudnici nebo další orgány. Proto bylinkářská praxe doporučuje při prvních příznacích nasadit „všechny zbraně“ a snažit se s onemocněním co nejdříve skoncovat, což se obvykle podaří za 4-6 dní.
Nemoci z prochlazení:
Bezový sirup z bobulí:
Na jeden litr přebraných, čistých, zralých bobulí přidáme ¼ l vody, 15 minut pomalu vaříme, a potom propasírujeme přes sítko. Do 1 litru takto získané šťávy dáme ½ kg přírodního cukru a ještě 10 minut povaříme. Ještě vroucí nalijeme do zahřátých sklenic a velmi dobře zazátkujeme. Necháme pomalu vychladnout, například pod peřinou. Pijeme třikrát denně ½ dl a zapíjíme vodou, neboť je velmi skladký.
Bez je úžasná bylinka na nemoci z prochlazení. Vyvolává pocení, ničí hnilobné bakterie, čistí zahleněné průdušky.
Borůvková šťáva:
Čerstvá šťáva z borůvek je výborným lékem proti rýmě, zředěná vodou slouží jako kloktadlo na zánět krku a ústní dutiny.
Švýcarský sirup na plicní nemoci:
Smícháme stejné díly květu divizny, lípy, natě mateřídoušky, jitrocele, plicníku a řebříčku. Do 1 l vody dáme 10 lžic směsi, krátce povaříme, necháme mírně vychladnout, scedíme a přidáme 1 kg přírodního cukru. Dobře zamícháme a nalijeme do tmavé láhve. Užíváme třikrát denně po lžičce, po jídle.
Obklad na plíce a průdušky:
Smícháme 2 najemno nastrouhané cibule se lžící drcených plodů jalovčinky, lžící vinného octa, 2 lžícemi ovesné mouky a olivového oleje. Dobře zamícháme. Vložíme do tenkého plátna a přiložíme na hrudník. Nemocného dobře přikryjeme, obklad necháme působit alespoň hodinu.
Cibulová šťáva na nemoci průdušek:
Několik cibulí odšťavíme a do šťávy přidáme stejné množství medu. Rozmícháme a bereme v průběhu celého dne po lžičce, každé dvě hodiny. Tento lék je prospěšný i na trávení a zvyšuje imunitu organismu.
Čaj na zánět průdušek:
Na tento častý zánět použijeme směs stejných dílů květu prvosenky, slézu, divizny, listu jitrocele a kořene proskurníku. Dvě lžíce směsi dáme do vlažné vody a necháme 8 hodin macerovat. Ohřejeme k bodu varu, ale nevaříme, a necháme přikryté vyluhovat. Scedíme, dobře ochutíme medem a citronem, dáme do termosky a užíváme každou hodinu po lžíci.
Mikoláškův recept proti chřipce:
Dvě středně velké cibule nadrobno nasekáme a krátce povaříme v ½ l vody se 2 lžícemi cukru.Odstavíme a necháme stát. Přes síto dobře propasírujeme, přidáme šťávu z 1 citronu a lžíci medu. Podáváme po lžičce, teplé až horké několikrát denně, hlavně před spaním.
Univerzální prsní čaj:
Připravíme čajovou směs ze stejných dílů listu (květu) podbělu, květu divizny, prvosenky, natě plicníku, sedmikrásky a mateřídoušky. Čaj připravený obvyklým zpsůobem pijeme ochucený medem a citronem někoik dní, zvlášť v chřipkovém období.
Čaj při chřipkových onemocněních 1:
Připravíme čajovou směs z květu černého bezu, lípy a natě rozmarýnu. Dvě lžíce rozdrcené vrbové kůry večer namočíme do 1 l vody, ráno krátce povaříme, přidáme 2 lžíce připravené čajové směsi a necháme 15 minut vyluhovat. Ochutíme medem a citronem a v několika dávkách vypijeme během dne.
Čaj při chřipkových onemocněních 2:
Smícháním stejných dílů drcených sušených šípků, bezového a lipového květu dostaneme vynikající a chutný čaj, který pijeme především v přechodných ročních obdobích, kdy hrozí chřipka a prochlazení. Tohoto čaje s medem a citronem můžeme vypít až 1 l denně.
Česnekovo-citronový nápoj:
Do ¼ l horké vody vymačkáme šťávu z ½ citronu. Přidáme 1 stroužek prolisovaného česneku a lžičku medu. Zamícháme a pomalu popíjíme při chřipkových onemocněních.
Pavlikův recept si dovolím přidat :-) jistě je notoricky známý ale neprávem opomíjený. Když na mě něco leze....3 večery po sobě čaj s medem a slivovicí a šup do postele. Zabralo vždy :-)
Protichřipková koupel:
Cítíme-li, že na nás „leze“ chřipka, ale také po promrznutí, promoknutí, vždy, když nám hrozí prochlazení, připravíme si teplou koupel. Do 2-3 l vody dáme 10 lžic mladých výhonků borovice nebo smrku, krátce povaříme a scedíme do koupele. Můžeme přidat 10 kapek eukalyptového nebo jiného léčivého oleje. Teplotu zvyšujeme na 40-42 stupňů, koupel má trvat 20-30 minut. Koupel namáhá srdce, proto není vhodná pro lidi se srdečními a cévními onemocněními.
Protichřipková koupel 2:
Dvanáct lžic natě mateřídoušky úzkolisté krátce povaříme ve 2-3 l vody a necháme stát. Scedíme do vanové koupele a dále postupujeme dle předcházejícího receptu.
Fialkový med podle „Bylinkřáe“ Juraje Fándlyho:
Usušenou nať fialky pomeleme na prášek a přidáme takové množství teplého medu, aby se vytvořila hustší kašička. Několikrát denně 1 lžičku „pomalu pouštíme dolů, do krku“, neboť med léčivě působí hlavně v jícnu, ne v žaludku.
Křenový med:
Jemně nastrouhaný křen rozmícháme s medem v poměru 1:1 na kašičku. Při chřipkových onemocněních a jarní únavě sníme několikrát denně lžičku medu.
Sirup faráře Kneippa proti kašli:
Připravíme čajovou směs ze dvou dílů jitrocele, k němuž přidáme po jednom dílu listu (květu) podbělu a natě pelyňku. Čtyři lžíce směsi krátce povaříme v ½ l vody a necháme 15 minut vyluhovat. Přidáme 4 lžíce medu a v kastrole necháme na plotýnce na velmi slabém ohni zahustit. Užíváme každou 1/2-1 hodinu, ale jen několik dní během záchvatů kašle.
Sirup proti kašli:
Jeden kilogram mladých jehličnatých výhonků z borovice, smrku a jedle povaříme 15-20 minut ve 3 l vody. Necháme týden stát na slunném místě. Scedíme, přidáme po ½ kilogramu přírodního cukru a medu, potom velmi pomalu na mírném ohni zahušťujeme, dokud nezíská hustotu sirupu. Užíváme jen krátkodobě, po lžičce 5-7 krát denně.
Čajová směs proti dětskému kašli:
Uděláme ji ze stejných dílů květu divizny, slézu, prvosenky a lupínků růže. Čaj ochutíme medem a pomerančovou šťávou, vlažný dáváme dětem po lžičce v průběhu celého dne, aby čaj stále působil v průduškách.
Čajová směs na ulehčení vykašlávání hlenů:
Ke dvěma dílům natě tymiánu obecného přidáme po jednom dílu listu jitrocele, kořene provosenky a semene anýzu. Dvě lžíce směsi dáme do ½ l teplé vody a necháme přes noc macerovat. Ráno pomalu uvedeme do varu a přikryté vyluhujeme 15 minut. Scedíme, osladíme medem a vlažný čaj užíváme po lžících během celého dne.
Čajová směs na ulehčení vykašlávání hlenů 2:
Čajovou směs připravíme a užívíme podle předcházejícího receptu ze stejných dílů květu slézu, natě mateřídoušky, tymiánu a semene fenyklu.
Orientální medový nápoj:
Do ½ l vody dáme 10 hřebíčků, 5 bobulek celého černého pepře, lžičku nastrouhaného zázvoru a mleté skořice. Uvedmee do varu a 5 minut povaříme. Přidáme po 1 lžíci natě máty a třezalky a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z ½ citronu. Nápoj pijeme při prochlazení, pomalu, horký, v zimě také jako pochoutkový čaj.
Jitrocelový sirup:
Deset lžic nakrájených listů jitrocele rozmixujeme v ½ l vody. Přidáme 1 dl bílého destilátu a necháme 1-2 dny stát. Přefiltrujeme, přidáme 4 lžíce medu, trochu ohřejeme, rozmícháme a uložíme do tmavé sklenice na chladné místo. Užváme 3-5 krát denně po 1 lžičce, po jídle. Tento sirup současně čistí krev.
Jitrocelový sirup 2:
Z jitrocelových listů vymačkáme čerstvou šťávu a smícháme ji se stejným množstvím teplého medu.
Mrkvový sirup:
Do většího kastrolu dáme ½ l čerstvé mrkvové šťávy a 4 lžíce medu. Na plotýnce a velmi mírném ohni, jen za občasného míchání zahustíme na hustotu sirupu, nevaříme. Užíváme 1 lžičku pětkrát denně. Je to starodávný osvědčený recept na kašel a všechny nemoci průdušek.
Čaj proti chrapotu:
Dvě lžíce květu bezu krátce povaříme v ½ l vody a necháme pomalu přikryté vychladnout. Scedíme, přidáme podle chuti citron a med. Vlažný čaj pijeme v častých malých dávkách během celého dne.
Bylinková inhalace:
Hlavními složkami této inhalace je květ heřmánku, proskurníku a nať dobromysli. K doplnění můžeme přidat některou z dalších rostlin dobře působících na dýchací orgány, jako jsou řebříček, máta, plicník, podběl, mateřídouška, divizna, sléz, fialka a prvosenka. Deset lžic této směsi dáme do 2-3 l vody, když začíná vřít, odstavíme a necháme 10 minut stát. Znovu ohřejeme až k varu, pod prostěradlem nebo ručníkem hluboce vdcechujeme co nejtelpejší výpary střídavě nosem a ústy 10-15 minut. Inhalaci několikrát denně opakujeme. Tato stará, osvědčená a dnes zapomenutá procedura má silné účinky a patří k nejlepším lékům na všechna chřipková onemocnění. Do inhalace pro děti dáme větší podíl heřmánku, který je vhodný i pro nejmenší děti. Přeneseme je do malé mísnosti – kuchyně, koupelny, kterou zaplníme výpary z inhalace. Hrnec dáme vedle postýlky, můžeme kolem ní rozvěšet ručníky namočené v inhalační směsi.
Horká koupel proti zaražené rýmě:
Do lavoru dáme tak teplou vodu, jak jen sneseme a ponoříme do ní buď ruku tak, aby byl loket pod vodou, nebo nohy tak, aby byla voda nad kotníky. V lázni setrváme 15 minut a opakujeme několikrát denně.
