Vlaštovičník

 

 

Vlaštovičník větší

 

Účinné látky vlaštovičníku mají velmi krátkou životnost, už po roce se téměř úplně ztrácejí, proto je třeba používat co nejčerstvější drogu. Můžeme ji obvyklým způsobem usušit, ale její léčivé vlastnosti se nejlépe uchovají vyluhováním čerstvé nadrobno nasekané rostliny v bílé pálence (100 g na 2 dl, 2-3krát denně 20 kapek).

 

Vlaštovičník je prastará léčivá rostlina a ve starších dobách ji nazývali darem nebes. Už starořecký lékař Plinius ji považoval za výborný lék na žlučník a žloutenku. Ve středověku ji používali alchymisté při hledání kamene mudrců. Její léčivé vlastnosti jsou opravdu vzácné. Je vůbec nejlepší rostlinný lék na všechna onemocnněí žlučníku. Současně léčí i játra, dvanácterník a slezinu, uvolňuje křeče hladkého svalstva a uklidňuje nervovou soustavu. Mírně projímá, má protiplísňové a protibakteriální účinky a brzdí růst nádorových buněk, což je užitečné při podpůrné léčbě rakoviny. Příznivě ovlivňuje pravidelnost menstruace a i po větším zpoždění ji obnovuje.

 

Při vnějším použití je vlaštovičník osvědčeným prostředkem na bradavice, na které je třeba několikrát denně vymačkat šťávu z umletého stonku, za několik dní se bradavice určitě ztratí. Pokud chceme uchovat jeho vylisovanou šťávu, dobře ji rozmícháme asi do trojnásobného objemu rozpuštěného vepřového sádla. Prášek ze sušené drogy se doporučuje na těžce se hojící rány u cukrovkářů.

 

Vynikajících léčivých vlastností vlaštovičníku je třeba vnitřně využívat velmi opatrně, protože celá rostlina je jedovatá a silnější dávky jsou nebezpečné. Z tohoto důvodu se k léčebným účelům nesmí prodávat. Připomeňme si v této souvislosti starou zásadu při užívání léčivých rostlin, že je třeba dodržovat doporučené dávkování, u nebezpečných rostlin brát raději méně, neexperimentovat, mít určenou přesnou diagnózu a podle možnosti spolupracovat s lékařem.

 

 

Čajová směs na žloutenku:

 

Nať a kořen vlaštovičníku, nať řepíku, kořen čekanky, nať jablečníku list vachty.

Jednu lžíci směsi dáme do ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Přecedíme a pijeme třikrát denně nalačno.

 

 

Vlaštovičník na bolesti jater:

 

Čerstvou, omytou a ještě morkou nať odstředíme a šťávu zředíme dvojnásobným množstvím vlažné vody. Je to silně působící bylina, proto ji dávkujeme opatrně, dvakrát denně ½ lžičky s troškou vody, ne déle než 10-14 dní. Zevně přikládáme na oblast jater teplý obklad z přesličky.

 

 

Vlaštovičníková tinktura:

 

Čerstvou nať vlaštovičníku nadrobno nařežeme, volně nasypeme do 2/3 objemu láhve a doplníme silným bílým alkoholem. Necháme 2-3 týdny na teplém místě, denně protřeseme. Tinktura tvoří přísadu více druhů čajových směsí, samostatně ji můžeme užívat při onemocněních žlučníku i jater třikrát denně 15-20 kapek v trošce vody, zevně i na bradavice.