Vřes
Vřes obecný
Vřes je při snížené funkci ledvin nejlepším lékem na podporu vylučování kyseliny močové z těla, účinkuje, i když se už kyselina ukládá v kloubech. Kvůli vícero dobrým vlastnostem tvoří vřes přísadu do mnoha čajových směsí. Především na léčbu nemocí ledvin a prostaty, neboť výborně dezinfikuje močové cesty. Má také protizánětlivé účinky, proto pomáhá také při zánětu ledvin, močového měchýře, močových cest a pomáhá rozpouštět močové kameny. Svou močopudností zlepšuje odvod tekutin z těla a jako všechny močopudné rostliny, prospívá při revmatických onemocněních. Osvědčil se i u starších lidí, kterým po tělesné námazec otékají nohy.
Kromě léčby orgánů močového ústrojí pomáhá vřes uklidňovat nervovou soustavu a zlepšovat spánek. Jeho močopudnost je možné využít při nemocech z prochlazení a horečce, slouží jako utišující prostředek při nespavosti a při poruchách látkové přeměny.
Vřes má také jedno speciální uplatnění – je jedna z mála rostlin, které pomáhají při tzv. řezání, nepříjemném zastavení močení zánětlivého původu.
I když se vřes užívá především vnitřně, jeho stahující účinky je možné uplatnit i vně na omývání ran a kožních nečistot.
Čaj z vřesu můžeme pít i jako lahodný čaj, protože má příjemnou chuť, nemá žádné nepříznivé účinky ani při dlouhodobém užívání, vyšší dávky však nemají větší účinek, spíš naopak.
Čajová směs proti hnisu v ledvinách:
Nať vřesu, nať zlatobýlu, nať rozrazilu, nať přesličky, nať šalvěje.
Dvě lžíce směsi zalijeme ½ l vroucí vody a necháme přikryté 15 inut vyluhovat. Přecedíme a pijeme vlažný čaj třikrát denně po třetíně výluhu.
